Poděkování Tondovi rodiny

Milí Tondovi synové,

dovolila jsem si vás všechny oslovit tak, jak jste se sami nazvali po posledním rozloučení s Tondou . Celá naše velká rodina byla dojata vaší odvahou (vždyť jste vlastně ragbisté) přijít ho vyprovodit na jeho poslední pozemské cestě. Velice si toho vážíme. Zvláště v těžké době plné omezení to bereme jako gesto odvahy a úcty k bývalému ragbistovi. Věříme, že je něco mezi nebem a zemí a že se Tondova duše v ten smutný den loučila shůry s jeho dvěma rodinami.

Odchod z pozemského světa byl pro něj nepředstavitelně těžký a trápení trvalo moc dlouho...

Teď už s ostatními spoluhráči a kamarády někde na obláčku (jak říká jeho manželka) mastí karty, komentuje utkání, ale hlavně má určitě naději, že správní chlapi v ragby vždycky byli, jsou a taky zůstanou. Je nám pohlazením na duši, že jste byli a jste součástí našich hezkých a veselých vzpomínek na taťku Tondu.

Ať se vám všem ve zdraví daří!

S úctou

rodina Tondova

PS.  Velké, zvláštní poděkování, prosím, patří panu Honzovi Petrovskému, který mu jako jeho blízký kamarád v posledních letech často pomáhal na chatě a navštěvoval ho v jeho nejtěžších časech života v nemocnici.