Po měsíci jsme se opět sešli v Bohumíně na umělé trávě – tentokrát společně s týmy z Olomouce a Havířova. Cílem bylo zpestřit klukům zimní přípravu a dát jim herní praxi.
Účast byla bohužel slabší, než jsme doufali. Chřipky a nachlazení řádí všude a Olomouc měla navíc jarní prázdniny. Ještě před začátkem turnaje nás potrápila nepříjemná situace – Dášu přemohly silné bolesti a Patrik ji musel odvézt do nemocnice. První zprávy hovořily o zdravém miminku (3,5 kg a 55 cm), což jsme všichni oslavili, ale podle posledních informací nešlo o slepé střevo, nýbrž pravděpodobně o ledvinovou koliku. Přejeme brzké uzdravení.
A teď k ragby. Sešlo se několik omluvenek, ale také neomluvenek, někteří kluci hráli po nemoci a do poslední chvíle nebylo jasné, v jakém počtu vůbec nastoupíme.
V kategorii U8 nás reprezentovali Viktor, Jonáš, David a Michal. Jako „tajnou zbraň“ jsme nasadili Kryštofa Malouška, který si v necelých šesti letech připsal svůj první zápas. Kluci navíc pomáhali i Havířovu, které se potýkalo s velkou marodkou. Ve hře jsme střídali lepší pasáže se slabšími, a protože si kluci málo přihrávali, domluvili jsme se s rozhodčím, že nebude uznávat body bez alespoň dvou přihrávek. A světe div se – najednou to šlo. Kluci si začali nahrávat, pomáhali malému Kryštofovi a hlavně měli radost ze hry, což je to nejdůležitější.
V kategorii U10 nás trápil malý počet hráčů – na každý turnaj budeme muset někoho půjčovat. Byla znát nevyhranost, překvapení z přihrávky i nedůslednost v obraně, kdy jsme nechávali rychlé hráče Havířova volně rozbíhat. Po prostřídání se hra zlepšila, zapůjčení hráči přinesli rychlost a místy už se na hru dalo velmi dobře dívat.
Hala splnila svůj účel u obou kategorií. Pokud kluci aspoň chvíli poslouchali (o čemž trochu pochybuji), mohli si z turnaje odnést cenné ponaučení. Každopádně si vše rozebereme na tréninku.
Děkuji za váš čas. Ohledně příštího týdne ještě napíšu – ve škole s velkou tělocvičnou jsou prázdniny. Zítra dám vědět.
Pavel Učeň
